Životní energie dětí je vzácný a přirozený dar. Jsou čerstvé, neosekané, neohraničené a neponičené – právě proto v sobě nesou obrovský potenciál a energii, která má proudit svobodně tam, kde je jí třeba.

Jsou čerstvé, neosekané, neohraničené a neponičené a jsou to tudíž takové superkapacitory a generátory energie, která má plynout tam, kde je jí momentálně potřeba. Aby mohla co nejefektivněji tvořit a rozvíjet a plnit tak svůj potenciál/účel – k ideálnímu vývoji a růstu, přirozenému plnému prožívání, poznávání sebe, a světa skrze sebe, jako jeho adekvání součást.

Dáme-li jí do cesty blok/překážku, nebo se ji násilím a manipulací snažíme odklonit někam jinam, či umlčet/utlumit/ovládnout tak, jak my (dospělci v zajetí svých hlav a eg) si myslíme, že je nejlepší, dochází k de-formaci a může dojít i k destrukci nosiče. 

Věřím, že tahle moje „jiná“ formulace je jasná jak duchovně, tak striktně racionálně založeným rodičům;) a ať chcete nebo ne, je to prostě tak.

Životní energie jako řeka: netlačme ji do koryta

Je to jako s řekou, co si v klidu pluje okolím tak, jak fyzikální zákony prostředí umožňují, než se ji lidi pro svůj zájem a zisk, začnou snažit narovnávat, směrovat její tok a vypouštět do ní svoje toxikálie, až ji uplně otráví. Než aby plynule a s respektem pozorovali a poznávali její povahu a naučili se tak spolupracovat s její energií a dary. Jakoby nevěděli, že vše co „zasejí“ se jim přece jednou zákonitě vrátí. A taky vrací.

A taky přicházejí o velkou a nenahraditelnou hodnotu navázání symbiózy.

• součinnost
• funkční vztah
• vzájemnost
• efektivní spolupráce
• oboustranný užitek

Jak dětem nebránit v přirozeném proudu energie

Víc než se zdá. Je to jen o akci a reakci. Vím, že tomu porozumí každý, kdo tuší, vidí, cítí, ví, že v dětství vzniká člověk. Živý pulsující tvor, nikoliv pouhý tvar/forma, jehož „prázdný“ život se snažíme vyplnit podle „nějakých“ svých, zbytečných a často i dost neucelených představ.

Může se stát, že ale neakceptujeme tuhle divokou, netvárnou neuchopitelnou představu, možná si to ani představit nedovedeme. Možná to neznáme, už si nepamatujeme sami sebe, jako veselou, bláznivou, svobodnou bytost, která nevnímá čas a dělá si co chce ,tak nějak bez plánu, bez dozoru, bez výsledku. Možná, že z něj opravdu chceme radši “vykřesat” to nejlepší (co si usmyslíme) a tak mu zajistit kvalitní, bohatý, zářivý život měřený jeho úspěchem a výkonem v co nejlukrativnější profesní oblasti. Teplé, jisté, nadstandardně placené a společensky uznávané a respektované místo v renomované společnosti, kde se nekompromisně obchoduje lidský čas, energie a sebehodnota.

Možná, že nás jenom nenapadlo, že člověk může zůstat šťastný a plný energie. Dokud dělá to, co ho baví!

Ano, tak je to prosté. 

Zdroj energie není nekonečný, občas končí „špatně“

Dokud můžu být sám sebou, dotud mám zdroj energie a volný prostor k jejímu proudění a tvoření a žití x čím míň mám energie, tím míň to jsem já a vládne jakýsi vnitřní soudce, kterého mi někdo naprogramoval do hlavy. Z toho pak nemůžu mít dobrý pocit, NEJSEM TO JÁ, takže je to pak život o kom vlastně? No hlavně O ŠPATNYM POCITU. A ten, jak známo a „citelno“, má efekt nikoliv konstruktivní, ale po jisté době naopak dost destruktivní.

A tak dávejme radši většího bacha na to, co komu šroubujeme do hlaviček, ať už je to s jakýmkoliv úmyslem;)

• dobrý pocit x špatný pocit?

• dar x úmysl?

Jednoduše, tvořit si svůj vlastní život z vlastního zdroje a vlastním směrem a tempem, z něj dává úúúplně jiný pocit, než nechat si ho (ne)tvořit kýmkoliv jiným. Jenom vidět a být u toho, jak má někdo radost ze života. Ze svých vlastních pokroků a nabývajících kompetencí a zvládání a překonávání schůdků a překážek. Je nenahraditelná nádhera a nekonečná inspirace. Být u toho je prostě dar. Tak to neničme, nechme to svým tempem a směrem prosperovat a zářit do jeho i našeho života. I životů dalších, kdo budou mít čest se s tak zářivou a vyrovnanou bytostí potkat. Přeju nám to všem, protože je to nakažlivý:)

Fakt si myslím, že nastal čas, začít do společnosti a našich životů, vnášet víc radosti, svobody, klidu, přijetí a respektu. K životu, k sobě samým i navzájem, okolí a přírodě, daným smysluplným pravidlům a momentálním možnostem.

Ať se nám tu spolu dobře žije😉

Jsem Montessori průvodce a poradce k udržitelné výchově. Ráda s vámi prokonzultuji vaši situaci a pomůžu nasměrovat vaše fungování k vysnívané symbióze a harmonii s vašimi dětmi.

Chraňme životní energii dětí tím, že jim dáme prostor být samy sebou. Pokud máte pocit, že vás systém, okolí nebo očekávání svazují, ozvěte se mi. Společně najdeme cestu k větší harmonii a radosti v rodině.