Je to jen výstřelek nebo důležitá možnost?

Alternativní vzdělávání pro mě znamená jednoduše mít svobodu zvolit si jiné možnosti a způsoby, možnost tvořit si své osobní plány – co budu dělat, číst, zkoumat, zkoušet, čemu se budu věnovat, což považuju právě za základní respekt k individualitě a sám k sobě a svým přirozeným schopnostem.

Tím totiž začíná a pokračuje ten, dnes tolik skloňovaný, „osobní růst“, úspěch a expanze a nevím, proč by měl začínat až v dospělosti po tom, co tuto schopnost milovat učení a touhu vědět víc, nejdřív v dětech otrávíme nevhodným prostředím, nebo přístupem.

Hodně lidí si pod pojmem „alternativní vzdělávání“ možná vybaví něco neobvyklého, neznámého, možná i šíleného, nevyzkoušeného nebo dokonce nezodpovědného či zaostalého.

Pro některé je to jen výstřelek moderní doby, který je tak trochu postavený na hlavu a určitě nemá šanci v tomhle světě vydržet nebo obstát. 

Já jsem přesvědčená, že alternativní vzdělávání není jen náhodná, přechodná vlna nebo “rozmar biomatek”, ale důležitá možnost, kterou bychom měli mít všichni, vždycky k dispozici. Není potřeba jiné způsoby démonizovat, stačí je jen správně pochopit a uchopit.

Já bych to nazvala dokonce spíš „přirozené vzdělávání“.

Vady a omezení klasického vzdělávacího systému

Žijeme ve světě, kde je tradiční vzdělávací systém protěžován státem a jedná se tudíž o tzv.státní monopol na služby. 

Tento systém se logicky zaměřuje na přípravu dětí na to, aby se staly produktivními členy společnosti – členy, kteří budou přispívat do systému, který známe a jemu pasovat do jeho “firemní politiky”. 

Učí nás systémem odměn jak být dobrým zaměstnancem. 

Tento systém, ačkoli má své výhody, má také své vady a omezení. Nedokáže totiž vždy zohlednit jedinečnost každého, jeho osobní talenty, dary, chuť učit se to, co ho opravdu zajímá, ale nezohledňuje ani jeho přirozené vývojové potřeby a tak trochu škatulkuje.

Ignoruje alternativní vzdělávání vývojové potřeby?

Když ale ignorujeme vývojové potřeby dítěte, a mě to občas tak připadá, že v klasických školách je snad musí ignorovat, nebo neznat, 

• riskujeme vytvoření disbalance v jeho osobnosti. 
• Dítě, které nemá možnost rozvíjet své přirozené vlohy a následovat svou vášeň, se může ocitnout ve světě, kde neví, čí je a kam patří, a co je jeho skutečnou životní cestou. 

Často se pak stává, že se lidé dostávají drilem, ostrými lokty či sebezapřením do vysokých společenských postavení, studují několik vysokých škol, získávají nadprůměrné mzdy, ale přitom potlačují svou vlastní přirozenost a moc dobře to cítí. Tato cesta, ačkoli zvenčí vypadá lákavě a úspěšně, jak víme může vést ke kolapsu. Známe to všichni. Dlouhodobý stres, vyhoření, vnitřní neklid, hluboká nespokojenost, podrážděnost, frustrace, deprese.. 

• Člověk jehož vývojové potřeby se ignorují, je jednoduše oddělen sám od sebe a naučen jet v autopilotním módu. To nebývá dlouhodobě udržitelná cesta, ale krátkodobý kalkul mysli. To jsme si vymysleli, to jsme si na sebe upletli a jsme pak tak nějak vláčeni životem, jak igeliťák ve větru.

Pokroková a svobodná společnost ano nebo ne?

Alternativní vzdělávání je proto podle mého názoru pro dnešní dobu adekvátní a naprosto nezbytné. Proč? Lidé si chtějí z dostupných možností volit vlastní cestu na základě svých hodnot a představ žití harmonického, tvořivého a naplněného života. A tak pro své děti. 

Chceme-li se nazývat POKROKOVÁ A SVOBODNÁ SPOLEČNOST, je na čase, abychom tuto možnost tvořili, ctili a chránili a považovali ji za plnohodnotnou součást naší společnosti, ne jako něco okrajového, nerespektovaného, jinak snižovaného.

Alternativní vzdělávání nabízí nejen různorodé zaměření, ale také akceptuje a podporuje potřeby dítěte. Už jen ten individuální přístup dává přece příležitost k tomu dítě lépe poznat s jeho preferencemi. 

• Blíže jako individuální jednotku, která je ale zároveň důležitou součástí celku 
• Dává mu možnost poznat sebe, projevit a prohlubovat své vlohy. 
• Dává prostor pro rozvoj senzomotoriky, inteligence, propojení těla a mozku, kreativity a to vše v takovém celostním pohledu. Oproti klasice, kde je vše od sebe odděleno, vytrženo ze souvislostí, ohraničeno. A ještě tvrdě časově ohraničeno zvoněním, nekompromisně hodnoceno na čas a na známky a nálepkováno a kde hlavní ctností je poslušnost a ta nejvyšší výkonnost, protože pak jsme hodnotnější lidské zdroje.

Baťa a Montessori

I Baťa věděl, že každé vývojové stadium má jiný význam a jeho alternativní školství vysmívané zbytkem československa, že budou děti hloupé, bylo pokrokové a úspěšné – o 29% lepší výsledky než průměr československa. 

Učily děti milovat svět, angažovat se v něm, tvořit, vnímat sám sebe, umět říkat ne, důležité bylo ať je svět a práce na tomhle světě baví, protože vedle sebehodnoty je zárověň potřeba tvořit hodnotu i společenskou a ekonomickou. 

Věděl, že člověk musí být nejdřív v harmonii sám se sebou, právě aby mohl zárověň ze svého kvalitního života a naplněného zdroje, tvořit tím kvalitnější firemní kulturu a odvádět dlouhodobě kvalitní práci. Win win situace.

A teď co je teda to Montessori, aneb co je to alternativní vzdělávání ?

– vědecky podložený a staletím ověřený vzdělávací přístup, nikoliv jen nějaká trendovka poslední doby, kde se toho chytají hlavně výrobci a prodejci tzv.”Montessori hraček”,

– je to propracovany pedagogický směr, i celostní vývojový systém. 

Maria Montessori, první Italská žena lékařka, vědkyně a antropoložka tento systém rozvíjela dobrých 50 let od začátku minulého století do své smrti a působila v Itálii, Německu, Dánsku, pak po vyhnání Mussolinim z Itálie v Anglii, Nizozemí, Indii, 

– několikrát nominována na Nobelovu cenu za mír.

• Montessori se nezabývá jen výukou akademických znalostí a předávání informací, ale UČÍ MYSLET a to byla ta kolize s nacistickým řežimem. 

• Neignoruje pozadí a zákonitosti zdravého vývoje člověka, jako tomu bývá i dnes v moderní “pruské kadetce”, ale sleduje, ctí a podporuje tu vývojovou fázi, která u konkr. dítěte zrovna probíhá a může tak naplňovat jeho bytostné potřeby a to taky dělá. 

Pak nedochází k frustracím, odmítání, nespolupráci, bojům, rebelii, uzavírání se do sebe atd. 

Dobré podmínky pro optimální vývoj

Montessori k tomu pečlivě připravuje podmínky, založené na podpoře

• zdravého růstu dítěte ve všech jeho aspektech – fyzickém, emocionálním i intelektuálním 
• podporující vnitřní motivaci k učení, nikoliv dopaminovou vnější motivaci, 
• podporující rozvoj koncentrace, která dnešním dětem tak zoufale chybí. 

Dítě tak nabývá schopnosti 

• vysokého soustředění, vytrvalosti, navyšování kompetencí zvládnout úkol a sebeřízeně prozkoumávat bod zájmu a dál své nabyté znalosti prohlubovat. 
• Nabývá zdravého sebevědomí a pocitu, jsem tu správně, jsem tu rád a toužím vědět víc.

Maria Montessori byla jedním z prvních odborníků, kteří rozpoznali důležitost respektu k dítěti jako jedinečné osobnosti a respektu právě k jeho neochvějným potřebám. 

Vypozorovala, že každý má v sobě obrovský potenciál, který může být plně rozvinut pouze tehdy, pokud se mu poskytne správné prostředí a stimul. 

A to je jeden z klíčových principů Montessori přístupu – připravené prostředí, plné lákavých, smyslových a hlavně smysluplných podnětů propojujících CELÝ systém organismu, nikoliv umlčování a znehybňování a jiné deprivování těla a mysli ve školních lavicích a pouhé nalévání mozků informacemi.

A taky kompetentní průvodce, který necetralizuje/nestahuje pozornost dětí na sebe a svůj výklad, ale připravuje, nabízí a ukazuje pomůcky, je přítomen, naslouchá a pozoruje, vede si záznamy a vyhodnocuje co které dítě prožívá a potřebuje. 

Svou psychicky stabilní a klidnou povahou vede, inspiruje a harmonizuje. Je takovým mediátorem nastalých situací a komunikace.

Žádným diktátorem:)

Montessori respektuje, podporuje, posiluje.

Montessori respektuje, podporuje, posiluje přirozený, zdravý vývoj dítěte. Zná, akceptuje, naplňuje jeho měnící se potřeby, protože ho vnímá jako důležitou buňku v celém organismu společnosti, kde každá má svůj jedinečný dar, úkol a smysl, jenž svým objevováním a naplňováním roste, sílí a společnost tak svým přičiněním a umem obohacuje.

V Montessori prostředí je dítě svobodné v tom, aby objevovalo svět svým tempem a směrem. Což tradiční systém často opomíjí. Tradiční školství je většinou zaměřeno na dosažení určitého cíle – získání diplomu, splnění normy, dosažení určité úrovně výkonu. 

Montessori naproti tomu klade důraz na proces učení, na radost z objevování a na budování vnitřní motivace a tento proces tudíž nekončí splněním zadání, ale pokračuje přirozeně dál. 

Touha nořit se hloubš a šíř v objektu zájmu pokračuje, sebeřízené návyky a vybudovaná vnitřní motivace, koncentrace a vytrvalost, jim k tomu dopomáhají a z mnohých se tak stávají experti v oboru.

Mýty a nesprávné domněnky

Ráda bych teď vyvrátila několik mýtů, které se často objevují v souvislosti s Montessori a alternativním vzděláváním obecně. 

Tyto mýty vznikají převážně z neznalosti, nepochopení nebo strachu z neznámého.

Mýtus č. 1: Montessori děti si mohou dělat, co chtějí, a nemají žádné hranice.

Toto je jeden z nejčastějších mýtů. 

Montessori metoda ve skutečnosti klade VELKÝ DŮRAZ  na svobodu, ale JEN v rámci jasně definovaných hranic. 

Děti jsou vedeny k tomu, aby se učily samostatnosti, ale v prostředí, které má svá pravidla. V tom tkví ta svoboda! 

Svoboda neznamená chaos, ale respekt k sobě samému i k ostatním a pravidlům prostředí a komunity. 

Prostě končí tam, kde začíná svoboda druhého, tak se to učí Montessori děti.

Mýtus č. 2: Alternativní vzdělávání je méně kvalitní než tradiční školy.

Mnoho lidí se obává, že děti z alternativních škol budou mít horší znalosti nebo že nebudou dostatečně připraveny na život. 

Pravdou ale je, že děti, které prošly Montessori vzděláváním, často vykazují 

• vyšší úroveň sebeřízení, lepší sociální dovednosti a hlubší porozumění učivu. 

Montessori vzdělávání je založeno na prožívání a pochopení, ne jen na memorování faktů.

Mýtus č. 3: Alternativní vzdělávání je jen pro děti s problémy.

Montessori i jiné alternativní přístupy nejsou jen pro děti, které mají problémy v tradičním systému. Jsou vhodné pro všechny děti, VŠECHNY DĚTI TOTIŽ POTŘEBUJÍ prostředí, které prostě respektuje JEJICH INDIVIDUÁLNÍ TEMPO a nabízí různé způsoby učení. Úplně každé dítě má svoje tempo, které je potřeba respektovat.

Mýtus č. 4: Montessori vzdělávání je jen pro bohaté rodiny.

Ano, Montessori školky a školy jsou placené. Provoz, kvalifikovanost průvodců a nákup studijního materiálu je nákladný, kdežto tradiční školy jsou “zdarma”, i když je stejně nakonec všichni platíme z daní. A jsem zase u toho protěžování státem. 

A samozřejmě jako všechno, je to o prioritách. 

Montessori vzdělávání nabízí hodnotu, která je daleko nad rámec finanční investice – pomáhá dětem rozvíjet jejich skutečný potenciál a připravuje je na život plný radosti a úspěchu, ne stresu, sebeobětování a vyčerpání. A jakože dnešní děti jsou obzvlášť přetěžované a zahlcované.

Investice do budoucnosti

A vezmeme-li do úvahy fakt, že nejdůležitější investice je do dětí v tom nejrannějším věku. Nikoliv až v dospělosti investicí do renomované vysoké školy..pozdě.. Proč? Proč je rozumnější svěřit své dítě odmala právě do tohoto systému a konkrétně třeba do mého Zahradního Montessori klubu??

Jednoduše proto, že vývoj je to nejdůležitější období v životě člověka! Kdy si utváří návyky, nervové cesty, vzorce chování, které ho pak v tom duchu provází celým životem. Investice do vašich dětí je prostě nejvíc nejlepší, kterou můžete udělat. 

Protože jim tak umožníte růst a rozvíjet se v prostředí, kde jsou respektováni, podporováni, kde mají prostor se naplno rozvíjet. 

Představte si jak se pak sami se sebou asi cítí, ve své kůži, jak si připadají, jak si věří, nejsou to žádní ukřivdění, asociální, emočně mrtví psychopati, kteří jedou přes mrtvoly na výkon, ale schopní a stoprocentně kompetetní lidé, schopní spolupracovat, nikoliv jen soutěžit, vítězit a porážet.

Představte si pro příklad dítě, které se v klasickém systému trápí s matematikou. V tradiční škole je nuceno projít učivem rychle, stále stejnou omýlanou metodou, i když tomu nerozumí, což vede k frustraci a pocitu neúspěchu, selhání, studu, viny atp. a to ho dost omezuje, demotivuje a spomaluje.

V Montessori se toto dítě může učit matematiku prostřednictvím různých manipulativních pomůcek, které mu umožní pochopit koncepty svým tempem a jiným způsobem. 

Najednou matematika není jen abstraktní věda, ale něco, co dítě chápe a v čem nachází logiku, smysl a radost.

Nehledě na to, že mozek se nejlíp učí, když se cítí dobře, uvolněně, neohrožen stresem a tlakem, strachem z neúspěchu, z ponížení. pak teprv plně a neohroženě nasává a zpracovává, měří, porovnává, vyhodnocuje..

Jak vychovat svobodnou, tvořivou, inteligentní bytost

Alternativní vzdělávání by měla být možnost, respektující volbu a jedinečnost, aby se dítě mohlo i v dospělosti stát tím, kým opravdu je, svobodnou, tvořivou, kreativní, inteligentní bytostí, nezatíženou traumaty a strachy, ale otevřenou svým možnostem. Montessori tuto filozofii podporuje, už proto, že dítě, jeho systém těla a mysli, intelektu a vývoj v jeho celistvosti od sebe neodpojuje, ale posiluje, drží mu cestu a směr.

Pokud vám záleží na tom, aby vaše dítě mělo možnost vyrůstat v takovém prostředí, pak vás srdečně zvu, abyste se připojili třeba k naší Montessori komunitě. 

I v našem Zahradním Montessori klubu nabízím takový prostor.

Nabízím i dlouhodobou spolupráci, která vám pomůže najít harmonii, klid a radost v rodičovství, a společně vytvoříme prostředí, kde se vaše dítě bude cítit přijímáno, vyslyšeno, podporováno a kde bude jeho vývoj posilován, nikoliv bržděn.

Snad to nebylo ode mě moc troufalé, můžete, nemusíte souhlasit, volba je na každém, co je pro něj nejlepší. 

Těším se na setkání s vámi a vašimi dětmi.